Potvrzením toho je i benediktýnský klášter, který na Svaté hoře Pannonia založil velkokníže Gejza a kde na majetcích a vesnicích Hlavního opatství pěstovaly hrozny od roku 997, od založení státu. Kněží benediktinského řádu pomáhali obyvatelům panství osvojit si pěstování hroznů a vinařství nejen z kazatelny, ale i v praxi. V 19. století vedle velkostatku opatství pěstovali hrozny na víno i menší vinice. Toto podnikání skončilo v období rozšíření mšičkou révokazem.
Po přestávce trvající několik desetiletí vznikla v roce 1990 vinařská oblast av současnosti se nazývá Pannonhalmskou vinařské oblasti (Pannonhalmi borvidék). Patří sem 15 osad (Nyalka, Pázmándfalu, Győrság, Pannonhalma, ECS, Ravazd, Nyúl, Felpéc, Kajárpéc, Győrújbarát, Győrszemere, tény, Lazio, Győr-Ménfőcsanak, Romande). Z geografického hlediska tvoří jádro pahorkatiny vrchy Pannonhalmi Szent Mártonhegy (Pannonhalmský vrch svatého Martina), dále vrchy Csanakhegy a Szemerehegy. Nejvyšší bod má 317 m. Celková plocha vinohradské oblasti je 3 944 ha, z čehož na 3 236 ha pěstují prvotřídní hrozny. Vcelku pokrývají vinice 650 ha.
Klimatické poměry oblasti charakterizují mírně kontinentální vlivy. Pedologické charakteristiky nejvíce ovlivňuje jezerní písek tvořící vršky v Sokoróalja, dále hlína a štěrk ze čtvrtohor.
Reliéf je členěný a mírně se svažuje, nejlépe sorty zdomácněly na jihozápadních svazích. Tyto danosti nám v mezinárodních relacích nejvíce připomínají Alsasko. Historie Pannonhalmskej vinařské oblasti se projevuje i v mnoha etnografických i hmotných památkách.
Příznačné jsou takzvané "horhose" (vodou vymletá hluboké chodníčky), které často spojují osadu s vinohradem. Jsou to v podstatě jarčeky vymletá v porosty, které vinaři s oblibou používali jako komunikaci.
Strmé svahy později poskytly nevídanou možnost k vytvoření takzvaných "lik Pince" (opatské vyhloubené do svahu). Vinaři zde bydleli, uskladňovali a nechávali dozrát víno. Nejkrásnější řady těchto sklepů jsou v Győrújbarát, Nyúl av Écsi. V oblasti se tradičně pěstuje bílé víno, ačkoliv v první polovině minulého století byl poměr tmavého a bílého hroznů vyrovnaný. Dnes se pěstuje pouze bílé víno.
Nejrozšířenější je sorta italského ryzlinku, významné místo zaujímá však i rýnský Ryzlink, chardonay a Silvana, kořenitý Tramín, saivignon blanc i burgundské bílé. Nová výsadba obsahuje i různé sorty červeného hroznů. Dobré je i víno pinot noir, merlot a modrá frankovka.
SORT HROZNŮ, VÍNA
Zde pěstované bílá vína jsou výbornými nositeli typických znaků oblasti. Jsou čerstvé, s typickou ovocnou chutí sorty, kde kyselina zrající porosty je vhodným pozadím vzrušujícího světa vůní a chutí, který se dlouho zalieča konzumentovi. Bílé sudové vína s výraznou chutí přežívající svou renesanci, jejichž základem je italský Ryzlink, chardonay a Pinot blanc, jsou nejlepším důkazem jedinečných možností této vinařské oblasti
zdroj :gyor.hu
